Turistické zajímavosti

Hrad a zámek Poběžovice

 !!! Zámek je z důvodu špatného stavu uzavřen a není proto veřejnosti zpřístupněn !!!

Jádro zámku pochází z poloviny 15. století, kdy zde stál vodní hrad. Hrad byl opevněn hlubokými příkopy a mohutnými hradbami. V letech 1682-95 byl upraven na raně barokní zámek. Vzniklo nádvoří, které lemují arkády s pavlačemi. Poslední majitelé nechali přistavět pseudorenesanční bránu a vystavět zámeckou věž. Dnes jsou v zámku nástěnné malby z 15. a 16. století nebo prostory bývalé hradní kaple. Vzhledem k technickému stavu, není zámek přístupný.

V roce 2020 vznikly nové webové stránky, kde naleznete mnohem více informací a zajímavostí týkající se zámku - https://www.zamekpobezovice.cz/.

Coudenhove Kalergi - Zen zahrada míru

Kamenná japonská zahrada v Poběžovicích vznikla jako připomínka pobytu slavné Japonky Mitsuko Aoyama Coudenhove-Kalergi a její rodiny, kteří jako poslední majitelé žili na poběžovickém panství do roku 1945. Zahradu vytvořil tým japonským architektů a umělců, kteří v Japonsku patří k nejlepším. Vybudovali památník, který mimo jiné symbolizuje mír po obou stranách hranice, mír mezi kontinenty a návrat k hodnotám. Energie, která byla do kamenů vtisknuta, vyjadřuje úctu a náležitost k rodině, k bližnímu svému. Místo, které bylo zvoleno pro vznik zahrady, koresponduje s harmonií domova, kde rodina Coudenhove-Kalergi prožívala společné chvíle a toto místo doplňuje celkový ráz poselství zahrady.

Na místě se snoubí atmosféra soudržnosti, pevného rodinného pouta, hlubokých myšlenkových pochodů i volněného rozjímání a meditace. Jednotlivé kameny byly vybírány pečlivě s ohledem na šetrnost k přírodě, s odkazem na genia loci a samozřejmě dle toho, jakou energii a uměleckou výpovědní hodnotu vyzařovaly. Kameny představují členy rodiny Coudenhove-Kalergi, ale jednotlivá pojmenování záměrně nemají. Je na každém z návštěvníků, aby se zastavil a posadil se svými myšlenkami. Každý kámen žije svým vlastním životem toho, kdo se na něj dívá. Každý kámen může představovat kohokoliv z rodiny. Záleží jen na Vás, koho si najdete a jaký kámen si oblíbíte.

Kamenná lucerna symbolizuje věčné světlo. Budiž tato zahrada světlem Vašich dní, místem odpočinku, přemýšlení. Zahrada je budována s největší pokorou k životu ale bez myšlenkových omezení. Nemá proto, žádná pravidla.Tedy ta psaná.

Věříme, že spolu s námi budete respektovat kruh rodiny Coudenhove-Kalergi, do něhož nebudete vstupovat a nebudete do něj pouštět Vaše čtyřnohé přátele nebo děti do "vnitřku" zahrady. Prosíme také, abyste nešlapali po postranních "valech.“

Užívejte si zahradu z jejího nejbližšího okolí, po postranních "hraničních" kamenech se můžete pohybovat, usednout na ně, lehnout si do podzimního listí kolem zahrady.

Chraňte naši společnou zahradu a spoluutvářejte její výjimečnou atmosféru a poselství.

Poběžovice - Ronsperg, z.s.

Socha Svatého Jana Nepomuckého v Poběžovicích

Raně barokní kamenná plastika doplňující prostor náměstí. Osazena na čtyřbokém podstavci ukončeném předsazenou profilovanou deskou. Socha pochází z roku 1682. Autorem je sochař J. Brokoff.

Socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna mezi presbytářem kostela Panny Marie Nanebevzaté a farou čp. 54. Plastika v životní velikosti umístěna na cca 2 m vysokém soklu, mat. žula, pískovec. Nad kamenným schodištěm o třech stupních umístěn podstavec sochy. Podstavec hranolový s předstupujícím soklem ukončeným ustupující profilací. V čelní stěně mírně vpadlé obdélné zrcadlo s čtvrtkruhově vykrojenými rohy. Podstavec ukončen ven vyloženou profilovanou deskovou římsou. Na podstavec dosedá menší hranolový postament ukončený oblounem a na čelní straně s předstupující plochou na stranách členěnou stlačenými volutami. Na postamentu stojící postava světce s vyjádřeným kontrapostem, pravá noha nakročena. Oblečení v duchu tradiční ikonografie do kleriky, rochety a kožešinové šuby, šat zvlněný. Levá pokrčená ruka tiskne k tělu za korpus krucifix. Pravá ruka volně spuštěná při těle přidržuje dlaní krucifix za spodní konec podélného břevna. Hlava krytá biretem mírně zakloněná a nakloněná k levému rameni, obličej s plnovousem, pohled obrácen k nebi. Okolo hlavy železný oblouk svatozáře s pěti plechovými zlacenými hvězdami.

V roce 2016 byla socha zrestaurována a proběhla renovace okolí včetně vysazení nových stromů.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel stojící uprostřed náměstí Míru byl připomínán již v 15. století. V dalších stoletích byl přestavován. Je to svatyně s obdélnou lodí a užším, trojboce zakončeným presbytářem. Z původní dvojice věží, zůstala jen severní. Východně od kostela stojí socha Svatého Jana Nepomuckého z dílny Jana Brokoffa a budova fary.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov leží asi 0,5 km severozápadně od Poběžovic, v remízku v polích po pravé straně silnice do Drahotína. Nově k němu byla vybudována zpevněná přístupová cesta. Nejstarší náhrobek z roku 1634 je situován v zadní části hřbitova. Na hřbitov se vstupuje umělecky kovanou brankou s kamenným portálem, jež nese hebrejský nápis. Péčí o hřbitov se zabývá místní spolek Abraham. Poběžovická synagoga, vystavěná v letech 1814 - 1816, stávala v jižní části tehdejší židovské ulice, dnes Masarykovy, kde je dodnes torzo mikve.

Kaple svatého Prokopa

Kaple sv. Prokopa byla postavena v roce 1830 Annou Küttnerovou jako jednoduchá zděná stavba při křižovatce cest z Poběžovic do Otova a ze Šitboře do Záměliče. Po 2. světové válce nebyla udržována, chátrala a před rokem 1970 byla vandaly zničena. Zůstaly jen zbytky zdí, zasypané sutinami, zarostlé trnkovým křovím a náletovými dřevinami. Obnovena byla v letech 2013–2014. K vysvěcení kaple došlo v předvečer státního svátku 27. září 2014.

Poběžovická lípa velkolistá

Památná lípa velkolistá roste u silnice z Poběžovic do Hostouně, hned naproti vchodu na hřbitov. Patří mezi nejmohutnější lípy v Českém lese a je chráněna od roku 2001. Její stáří je 360 let, obvod stromu činí 785 cm. Kolem lípy procházejí všichni, kdo chodí na hřbitov zavzpomínat na své blízké. Nedaleko lípy stojí boží muka. K lípě vede z Poběžovic nová cesta a na dvou místech zve k posezení a pohledu na krásnou krajinu Českého lesa v s dominující Lysou horou.

Památník Jana ze Šitboře

Jan ze Šitboře, známý také jako Jan ze Žatce nebo Jan z Teplé byl literát, pedagog, městský písař, městský notář a správce městské školy v Žatci a protonotář Nového Města pražského. Je autorem díla Oráč z Čech, které je považováno za jedno ze stěžejních děl pozdně středověké německé literatury. Památník pochází z dílny plzeňského akademického sochaře Jaroslava Šindeláře. Odhalení památníku se uskutečnilo v květnu 2018. Nad památníkem najdeme také kostel svatého Mikuláše, jehož obnova po desetiletích chátrání, započala v roce 2016.

Naučná stezka Těžba živců na Poběžovicku

Stezka mapuje přírodopisné zajímavosti a hornickou činnost na Poběžovicku, která skončila v 80. letech minulého století. Je tvořena dvěma okruhy s celkem 14 stanovišti.

Okruh Poběžovice – Zámělíč

První okruh naučné stezky začíná na nově vybudované školní zahradě, pokračuje přes zámecký park směrem k Otovu a Zámělíči. Je určen pro mladší děti a zaměřen obecně na informace z našeho regionu. Délka trasy je přibližně 6 km, tvoří ji 7 stanovišť:
1. Školní zahrada – informace o průběhu projektu, o tom, jak školní zahrada vznikala, popsány jsou oba okruhy naučné stezky
2. Zámecký park – obnova parku, jeho historie a jedinečnost, geologická expozice (vzorky hornin z blízkého okolí)
3. Rokle u otovské silnice – blízké přírodní rezervace a památky
4. Záměličská cesta – invazivní druhy rostlin
5. Křižovatka lesních cest – všeobecná geologie, geologie Země, mykologie
6.  U dubu – lesy, jejich typologie, minerály Poběžovicka (kutisko), podzemí (bezpečnost)
7. Les u Muničáku – přirozený les, péče o les, bezobratlí
 

Okruh Ohnišťovice – Otov

Druhý okruh naučné stezky začíná na ohnišťovické návsi. Je určen pro starší děti a je více zaměřen na historii těžby a zpracování živce, na geologii regionu, popisuje také způsob rekultivace a revitalizace krajiny po hornické činnosti. Délka trasy cca 5 km, tvoří ji 7 stanovišť:
1. Náves Ohnišťovice – informace o obci Ohnišťovice, o potoce, který tudy protéká, a o pozoruhodném kamenném mostu na něm
2. Ohnišťovice – U krytu – geologie domažlické oblasti, poběžovický masív a pegmatity
3. Větrný vrch – historie těžby živců, život v podzemí
4. Na vyhlídce – technologie hlubinné a povrchové těžby, lesní ptactvo
5. Otovský lom – rekultivace a revitalizace krajiny
6. Důl Otov Fučná – mineralogie pegmatitů, zpracování a použití suroviny, netopýři
7. U ohnišťovického rybníka – mokřadní ekosystém, život v rybníce a v potoce

Socha vojáka jako památník obětem z I. světové války

Dne 29.10.2020 byla socha vojáka po více než 70 letech navrácena na podstavec pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Klečící socha vojáka v uniformě rakousko-uherské armády byla nainstalována v r. 1922 k uctění památky padlých z I. světové války. Sochu doplňovala pamětní deska se jmény obětí, pohřešovaných a na následky zranění zesnulých Poběžovičanů a malý kříž. Údajně socha vojáka z pomníku zmizela po II. světové válce a měla být zničena z důvodu protiněmeckých nálad občanů po skončení války. Dne 13.2.2015 se prováděl archeologický výzkum na místě, kde stávala židovská synagoga, a náhle v hloubce tří metrů navezených vrstev byly nalezeny tři části sochy. Vedení města se rozhodlo sochu zrestaurovat a navrátit ji zpět na její původní místo. Je to pomník, který jednoznačně byl, je a bude součástí historie Poběžovic.

Kaplička před čerpací stanicí

Největší Kaple sv. Antonína Paduánského z roku 1698 od Anny Feliciány z Wunschwitz se nacházela na místě dnešní benzínové čerpací stanice. V těchto místech stával městský hřbitov, který ovšem byl s kaplí zbořen po roce 1948. V těchto místech stojí malá kaplička se třemi výklenky. Dle dostupných informací se podařilo vyhledat jen fotografii, na které byla už jen soška Panny Marie s Ježíškem. Po doporučení se Komise pro zámek Poběžovice shodla na tom, že v levém výklenku bude soška sv. Antonína Paudánského a uprostřed kříž. Komise pro zámek se zapříčinila za to, že dnes ve výklencích kapličky stojí dvě sošky a kovový kříž. Sv. Antonín byl františkánský mnich, kazatel, patron rodiny, dětí a domácností. K němu se modlily ženy, které nemohly mít děti ale i matky. Sv. Antonín je nejčastěji vyobrazován s Ježíškem, ale protože toho již má u sebe Panna Marie, byl nahrazen lilií. Kaplička díky soškám připomíná nejen místo, na kterém kdysi stával křesťanský hřbitov a kaple, ale je také výrazem duchovních hodnot. Lidé mohou zapálit svíčku a pronést zde svou modlitbu či přání. Kaplička se sošky se nyní tak stává poutním místem.

Plánek města - mapová část

Plánek města - textová část