Pietní akt 4.5.2022

Ve středeční podvečer 4. května se na místním hřbitově sešlo asi dvacet občanů, aby si společně s vedením města připomněli tragické události z konce druhé světové války.

PIETNÍ AKT NA POBĚŽOVICKÉM HŘBITOVĚ

Pietní akt zpestřili žáci základní školy Anna Ramiková, Tereza Kučerová a Pavel Vejvančický recitací tématických básní a zpěvem.

Po přivítání přítomných zmínila vedoucí MKIS Bc. Jitka Molnárová osud asi 57 obětí, které jsou na poběžovickém hřbitově uloženy ve třech hrobech. Jedná se o ostatky židovských žen a dívek z pochodu smrti, který vyšel 13. 4. 1945 z koncentračního tábora v Helmbrechtsu do koncentračního tábora ve Svatavě a odtud dále až do Volar. Oběti tohoto transportu jsou pochovány v prvních dvou hrobech místního hřbitova. Třetí hrob je místem posledního odpočinku vězňů, zastřelených a padlých při pochodu smrti z Flössenburgu do Terezína a nese název „Zemřeli za svobodu národů.“ Na závěr zdůraznila, že tyto hrůzné události je třeba uchovávat v paměti a připomínat je zejména dětem a mládeži, aby se ani po smrti posledních pamětníků na hrůzy války a význam 8. května Dne vítezství, nezapomnělo.

Poté se slova ujal starosta města, p. Martin Kopecký a i on se zmínil o válečných létech, plných bezpráví a nesvobody a o osvobození Poběžovic dne 4. května 1945. Připomněl vypálení židovské synagogy v Poběžovicích, násilný odsun nepohodlných obyvatel a židů neznámo kam. Hrůzy války pak vyvrcholily pro vězně z koncentračních táborů nechvalně známými pochody smrti v samotném závěru války, při nichž naprosto zbytečně za nelidsky krutých okolností umíraly stovky a tisíce vězňů koncentračních táborů. „Je velice důležité odpouštět, ale ještě důležitější je nezapomínat. Mnozí z nás si myslí, že demokracie je nedotknutelná a trvalá. To je bohužel velký omyl a pokud se nebudeme stále učit z naší historie, pamatovat si a připomínat nešťastné události, bude se historie znovu opakovat,“ pronesl jednu z hlavních myšlenek ve svém projevu Martin Kopecký. Na závěr poděkoval přítomným, že spolu s nimi mohl uctít památku těch, kteří se zasloužili o naši svobodu a díku jimž zde dnes můžeme stát, hovořit spolu a užívat si každodenní radosti a strasti života.

Poté zazněla česká státní hymna a po ní položil starosta města postupně kytice na jednotlivé pamětní hroby. Poslední kytici položil na hrob Richarda Coudenhove-Kalergi.