Židovské poutní místo

Poběžovice (Ronšperk) obývala nejméně od 16. století početná židovská komunita. Nejvíce židovských rodin sídlilo v dnešní Masarykově ulici. Zde se také nacházela synagoga – nově vybudovaná r. 1806, židovská škola i knihovna. (Velkou část knih daroval židům i Heinrich Coudehove Kalergi, věren svému heslu „pochop a přestaneš nenávidět“). Synagoga byla vypálena zdejšími nacisty v listopadu roku 1938, kdy už byl Ronšperk součástí Třetí říše – po Mnichovské dohodě. Většina poběžovických židů také zahynula v důsledku holocaustu. V podzemí zničené svatyně se dosud nachází mikve – židovská očistná lázeň. Tu zásoboval zázračný pramen, který údajně posiloval mužskou plodnost. Poslední záznam o jeho účinnosti pochází z roku 1744, kdy se do něj mnohokrát ponořil rabín Israel ben Elizer. Kolik měl pak dětí, už se neví. Záznam o jeho oběti byl na kulatém kameni, který ze studny vyzdvihli při čištění studny za I. republiky. Kámen i se záznamem se bohužel ztratil. V místech významného židovského místa stávala dílna podniku Chodovia, dnes jsou zde byty. Na  židovské osídlení města upomíná ještě starý židovský hřbitov, založený počátkem 17. století v polích západně od Poběžovic. Zbývá tu několik desítek náhrobků – nejstarší objevený při úklidu místa na přelomu 20. stol. a 21. stol. pochází z roku 1634. Většina náhrobků však byla použita při různých stavbách (např. školy - budova z r. 1936) i odnesena soukromníky. I tak si hřbitov, umístěný v hezké krajině, na němž Občanské sdružení Abraha Poběžovice mnoho zachovalých náhrobků postavilo a o hřbitov se i nadále stará, zaslouží pozornost. Nově je k němu zbudována cesta se zpevněnými kolejemi, osazená alejí stromků.